Galerie velkých objevitelů tajemných sil a zákonitostí jaderného
světa je rozsáhlá.
Největší vklad v prvopočátcích přinesli manželé Pierre a Marie
Curieovi, Otto Hahn, Lise Meitnerová a Fritz Strassmann, Ernst
Rutherford nebo Enrico Fermi. Mnozí průkopníci jaderného výzkumu
riskovali nemoci z ozáření. Své práci obětovali život.
Právě Enricu Fermimu vděčíme za první jaderný experimentální
reaktor Pile 1. Byl
spuštěn v Chicagu roce 1942. Výsledky všechny ohromily. Probíhající
druhá světová
válka však všechno zpomalila. Až v roce 1951 se z reaktoru ve
výzkumném centru Arca v americkém státě Idaho vydala po síti k
zákazníkům první elektřina pocházející z jádra.
Takže happyend, Nukleone? Vědci a technici to dokázali? Nový
zdroj energie
je na světě? Můžeme jásat? Jistě ano! Ale ne tak docela: světlo
vždycky provázejí stíny – a v tomhle případe doslova. Jaderný
výzkum a energetika měly ambice přispět k zabezpečení
dostatku energie pro průmysl i domácnosti. Vědci také například
objevili řadu prostředků a metod pro léčení lidí s onkologickými
chorobami... ale bohužel i pro konstrukci atomových a vodíkových
pum. První dopadly v srpnu 1945 na japonská města Hirošimu a
Nagasaki.
V rozděleném světě se rozběhly velmi drahé a zároveň nebezpečné
závody ve zbrojení. Lidstvo je časem mezinárodními úmluvami sice
omezilo, ale obrovský arzenál jaderných zbraní stále existuje.