Tak na to jsme opravdu zvědaví, Nukleone! Už malé děti přece rozebírají a někdy i rozbíjejí své hračky, aby poznaly, jak to uvnitř vypadá a jak to chodí. No a pro tebe bude jistě „úplnou hračkou“ vzít nás na prohlídku jaderné elektrárny a ukázat nám, jak tahle gigantická „hračka“ funguje. Jaderná elektrárna 21. století je vlastně továrna na výrobu elektřiny a tepla. Základ tvoří jaderná hala, v níž se nachází reaktor. Jako palivo se do něj vkládá obohacený uran. Uvnitř reaktoru probíhá řízená řetězová reakce, při níž vzniká obrovské množství tepla, z něhož se vyrábí horká pára. Ta roztočí parní turbínu, jež uvede do pohybu alternátor. V elektrickém generátoru se pak produkuje elektrický proud.
neboli kontejnment je vlastně obrovská neprodyšně uzavřená konstrukce, jež musí ochránit popisovaný reaktor a primární okruh před nebezpečím. Její tloušťka se měří v mnoha decimetrech, navíc je vybavena vnitřní několikacentimentrovou ocelovou výstelkou.
Například temelínský reaktor má hmotnost cca 800 tun, a to ještě bez chladiva (roztoku kyseliny borité). Reaktor spočívá v tzv. tlakové nádobě. Ta temelínská je 11 m vysoká a 4,58 m široká. Složité zařízení spolehlivě odolá teplotám až 350 °C. Do jaderného reaktoru se do přesně vytyčených pozic vkládá obohacené uranové palivo v tzv. palivových souborech. V Temelíně jich je 163 a ještě musí vybýt místo pro 61 regulačních tyčí.
Energetici pracují s párou o teplotě 278 °C a za hodinu si poradí s 1 470 t páry.
Poté, co dojde k předání tepla jiné vodě (vodě z tzv. sekundárního okruhu), už lze pomýšlet na bezpečnou výrobu syté páry, na roztočení turbíny a elektrogenerátoru. Tepelná energie páry se převádí na mechanickou energii pohybující se turbíny a posléze na tolik žádanou elektřinu. Ani parogenerátory nepatří do říše kolibříků. Jsou bezmála 15 m dlouhé a 4,5 m široké.