Jádro a ostaní energie

Jaderná energie

I když jsou jaderné elektrárny v podstatě nejmladším známým typem výroby energie, vzaly na sebe roli věčného dříče. Dnes používaným reaktorům nejlépe vyhovuje pracovat dlouho bez oddechu, celé měsíce, někdy i roky neustále na svůj plný výkon. Pokud je elektřiny zapotřebí méně, moderní jaderné elektrárny mohou vyrábět i méně, ale o to dráž. Už vůbec se nevyplatí jadernou elektrárnu vypínat úplně, pokud to není nutné. V budoucnosti by to mohlo být i jinak. Existují typy jaderných elektráren, u kterých lze výkon regulovat podstatně lépe než u dnešních, jaké známe třeba z Dukovan nebo Temelína. Zatím se nestavějí. Až „dozrají“, mohla by jaderná energie nahradit část jiných zdrojů elektřiny.
Uranu je na to na Zemi dost. (Navíc nemusí elektrárny využívat jen uran, ale o tom více později.) Dnes vyrábějí atomové síly zhruba osminu elektřiny (přesně 13 %). V České republice z jaderných elektráren pocházejí dvě pětiny elektřiny.

FOSILNÍ PALIVA

Největší díl práce zatím odvádějí elektrárny, jež spalují fosilní paliva – tedy zkamenělé zbytky rostlin a živočichů, před miliony let uvězněné pod zemí. Dnes spalují především uhlí, na druhém místě pak zemní plyn. V minulosti se používala i ropa, ale tu je dnes výhodnější prodávat na pohon aut, jichž neustále přibývá a jiná paliva se do nich nehodí. Díky fosilním palivům má lidstvo poprvé dostatek energie, ale mají své nevýhody. Při jejich spalování se uvolňují různé látky, z nichž jich řada škodí zdraví. Také jich potřebujeme hodně: středně velká uhelná elektrárna spotřebuje denně několik tisíc tun uhlí, tedy miliony kilogramů. Fosilní paliva proto jednou nepochybně dojdou. Spotřebováváme je ohromným tempem. Každý rok spálíme 400–500krát více uhlí a ropy, než na Zemi za rok vyroste organismů, ze kterých by mohly vzniknout nové uhlí či ropa.

 
Nukleon > Příběh o budoucnosti > Jádro a ostaní energie