Před zářením z vesmíru nás chrání přirozený „deštník“ – atmosféra tvoří jakýsi ochranný obal naší Země. A pokud jde o radioaktivitu některých prvků – záření, které způsobují, nepředstavuje za normálních okolností pro lidský organismus žádné skutečné nebezpečí. Jeho dávky jsou zpravidla tak malé, že se s ním naše tělo snadno vyrovná.
Aha, takže kromě bezpečné výroby jaderné energie v jaderných elektrárnách už vlastně žádné další zdroje radioaktivity neexistují, a proto se vlastně není čeho bát?
O užitečnosti výroby jaderné energie jsme už mluvili a o její
bezpečnosti ještě
bude řeč. Ale je třeba ještě doplnit, že (vedle radioaktivních
prvků v zemské kůře) záření vydávají také některé produkty lidských
činností. Nepatří k nim pouze emise ze spalování uhlí, plynu, dřeva
a jiných materiálů, ale třeba i televizní vysílání, medicínská
technika (například rentgen), některá léčiva, různé průmyslové
materiály a zařízení apod. Platí to, co už bylo řečeno, za
normálních okolností a při dodržování bezpečnostních pravidel jsou
dávky tohoto záření tak malé, že nepředstavují prakticky žádné
riziko.
Záření může být právě tak dobrým sluhou: například sloužit léčbě
nádorových
onemocnění, jako zlým pánem: například při jaderných haváriích (o
těch bude ještě řeč) vyvolat nemoc z ozáření, která může
postiženému způsobit i smrt.
Odpověď na otázku „Je jádro dobrý sluha, anebo zlý pán?“ může
rozhodnout jen člověk tím, jak s ním nakládá.