Dánský vědec Niels bohr (celým jménem Niels Henrik David Bohr), se narodil v Kodani 7. října 1885 a zemřel v témže městě 18. listopadu 1962. Pole jeho vědecké působnosti byla atomová a jaderná fyzika.
Jeho ženou byla od roku 1912 až do roku 1962 Margrethe Nørlund. Niels Bohr měl šest dětí - Aage Niels Bohr, Ernest Bohr, Erik Bohr, Hans Henrik Bohr, Christian Bohr, Harald Bohr.
Niels Bohr
Proslul díky tzv. Bohrově modelu atomu z roku 1913, kdy díky kvantové hypotéze Ernesta Rutherforda, Maxe Plancka a Alberta Einsteina vymyslel první kvantový model atomu. O pět let později Bohrův model rozšířil o kvantovou teorii. Svou teorii se mu podařilo prezentovat v roce 1921 díky periodické soustavě prvků na základě svého Bohrova modelu a atomu rozšířeného Arnoldem Sommerfeldem. V roce 1922 získal Nobelovu cenu za fyziku za výzkum atomové struktury.
Niels Bohr v roce 1927 ve spolupráci s Erwinem Schrödingerem vytvořili tzv. kodaňské školy kvantové teorie a ukončili tak vlastně vývoj samotné kvantové teorie. Přišli také na to, že atomové jevy jsou nejen částicového charakteru, ale také vlnového. Tato škola se zabývá také Bohrovým principem komplementarity – to jsou jevy v mikrosvětě, které jsou neurčité a nedají se popsat jako analogie klasické fyziky. Tento princip se aplikuje v biologii a filozofii.
V roce 1935 své zkoumání zaměřil na jadernou fyziku. Pojem složené jádro pochází z jeho výzkumu. Vymyslel také kapkový model jádra atomu. Velmi významným posunem v jaderné fyzice byl o 4 roky později objev procesu štěpení jádra atomu, na kterém pracoval se svým kolegou. Díky své práci se stal ředitelem Ústavu teoretické fyziky v Kodani. V průběhu 2. světová války (1946 – 1945) emigroval do USA.
Kromě Nobelovy ceny získal také Copleyho medaili, Medaili Maxe Plancka a Hughesovu medaili.
Citát Nielse Bohra
„Jsou dva druhy pravdy: pravdy triviální, pro něž jsou opačné
názory naprosto absurdní, a pravdy hluboké, které se poznají podle
toho, že jejich protikladem je zase pravda.“
(zdroj: nukleon a wikipedia)